První část stezky až po ulici Křenovou jsme částečně zdokumentovali v předcházejícím článku. V něm šlo především o léta neřešenou situaci křížení s několika železničními vlečkami a nevyhovující povrch. Stezka je v této části v podstatě nepoužitelná. To však bohužel nejsou jediné nedostatky Svitavské stezky.
Jak již bylo řečeno, Svitava teče mimo hlavní silniční tahy, což je velmi příjemné, ale má to jeden háček: Díky tomu protíná všechny hlavní radiální silnice, které jsou velmi frekventované a kterých není právě málo. Jedná se o ulice Provazníkova (VMO), Cejl (trasa tramvaje), Křenová (trasa tramvaje), Hladíkova (VMO), Černovická (VMO). Řečnická otázka zní: Je křížení stezky se silnicemí nějak řešeno? Mám na mysli např. značku, přechod, semafor, most, podchod. Odpověď je prostá: Není to řešeno vůbec nijak, a to ani v jediném případě!
1. Provazníkova - Zde je vysoký most, který stezka může bez problémů podjet. Nicméně tato výhoda ztrácí smysl, protože stezka v této části vůbec neexistuje...
2. Cejl - Stezka na obou stranách ulice má kvalitní povrch. Křížení je na poměrně nepřehledném místě na konci zatáčky, přesto zde není vůbec nic. Žádný přechod ani značka. Cestě dál navíc brání vysoké obrubníky, ale možná je to dobře, protože přecházení v zatáčce je vyložený hazard. Obcházení je velmi dlouhé a složité, ale hlavně nesmyslné, protože oba konce stezky jsou přímo proti sobě. Kdo tohle vymyslel?
3. Křenová - Opět stezka končí úsekem kvalitního asfaltu na obou stranách ulice a oba konce jsou přímo proti sobě. Přesto ani zde není přechod. Přechod přes Křenovou je však relativně nejsnadnější, ulice je přehledná a provoz menší než na VMO. Pokud by se křížení řešilo, přichází v úvahu i podjezd kolem říčního koryta, protože silniční most je poměrně vysoko nad vodou. Jasně, možná při vysoké vodě by se kousek stezky zaplavil, ale to se děje i na stezce podél Svratky (přibližně v úrovni ulice K Nábřeží) a nijak zásadně to nevadí, výhody převažují.
4. Hladíkova (VMO) - Od Křenové už se dá jet po dobrém povrchu, ale VMO je nepřekonatelnou překážkou v další cestě. Ulici Hladíkovu opravdu nemůžete přejít, aniž byste hazardovali se životem. Přesto ani zde není vůbec nic. Zřejmě se při výstavbě počítalo s tím, že si cyklisté, bruslaři i chodci zajdou na některou z křižovatek (cca 400 metrů podél přecpané a smradlavé magistrály). Ano, auta tady mají 4 semafory poměrně těsně za sebou, ale nějaké řešení vstřícné uživatelům stezky by se jistě našlo. Bez něj stezka ztrácí smysl. Silniční most je zde bohužel velmi nízký, mimoúrovňové křížení tady asi není realizovatelné. Dalo by se to však řešit přinejmenším přechodem (jako na Kotlářské nebo u Anthroposu) nebo semaforem. Tohle místo je pro cyklisty a bruslaře určitě jedním z nejnebezpečnějších v Brně. A to je také hlavní důvod, proč jich zde moc nejezdí. Stezka, ač v tomto místě vybudovaná, ztrácí smysl, vede odnikud nikam, jde jen o pár izolovaných ostrůvků asfaltu.
Podle posledních informací byl v r. 2015 schválen investiční záměr a cca během 3 let by měl být vybudován podjezd těsně nad hladinou řeky. Více ZDE.
5. Černovická (VMO) - Absolutní konečná, přestože návaznost na stezku podél Svratky je už na dohled. Je zde sice přechod pro chodce mnohem blíž než ve všech předchozích případech, ale na druhé straně ulice není kam pokračovat. Je to naprostý paradox, protože městská zástavba v tomto místě končí a pokračování stezky nic nebrání.
Vše ostatní naleznete na přiložených fotografiích. Nehodlám situaci jen kritizovat, takže jsem se pokusil na snímcích naznačit i možná řešení. Pokračování seriálu ZDE.
