Přežít!

Reportáž z tropické čtyřiadvacetihodinovky na okruhu Calafat ve Španělsku. Po loňské premiéře jsme se rozhodli (poněkud neuváženě) zopakovat účast týmu Black Ice na inline čtyřiadvacetihodinovce, která se koná na okruhu Calafat ve Španělsku - a tak letošní čtvrtý ročník závodu 24h Roller Tour 2013 proběhl již podruhé s českou účastí.

Po cestě dlouhé 2000 km jsme našli malý závodní okruh (délka 3,25 km) na stejném místě, kde jsme ho loni opustili :-) Calafat leží mezi pobřežní dálnicí a železniční tratí, nicméně je obklopen bujnou zelení středomořské vegetace a hlavní dominantou jsou jednoznačně hory a moře. A horko, ale k tomu se dostaneme.

Registrace týmů probíhala již od pátečního večera, i když se letos přihlásilo o něco méně týmů než loni - 56. Po pravdě řečeno se ani nedivím, výše startovného 230 euro mi nepřipadá právě optimální. A to mluvím jen o naší kategorii čtyřčlenných týmů. Našimi soupeři byli podobně jako loni zejména španělské a francouzské týmy.

Start v 16 hodin, zcela dle tradice Le Mans. Ovšem žádné běhání v ponožkách, každý má svoje místo na startovním roštu, takže rozdíl mezi první a poslední řadou je dobrých 100 metrů. Střídání letos probíhalo na dráze, nikoliv v boxech jako loni, ale nepřineslo to velké zlepšení, protože polovinu trati celkem nešetrně zabraly boxy pro střídající jezdce. Proti loňskému roku je však o poznání tepleji a stínu velmi málo. Výsledkem byl mj. kolaps jednoho ze španělských supportů, kterého odvezla sanitka přímo z cílové rovinky, kde omdlel se stopkami v ruce. V noci byla trať osvětlena opět čelovkami a teplota samozřejmě klesla, ale znáte to: čtyřčlenný tým není pro pohodovou noc úplně optimální počet. Bylo to zkrátka docela drsné a ani nevím, jak jsem těch 24 hodin odkroutil do konce.

Nicméně ráno jsme se našli na třetím místě v naší kategorii se ztrátou 3 kola na druhé místo, takže jsme se rozhodli trochu zabojovat. A podařilo se, i když definitivně se rozhodlo až úplně v posledním kole. Tým Black Ice, republíka Čeko, obsadil druhé místo.

Co říci závěrem? Tropické podmínky udělaly ze závodu spíš survivalovou akci. Pro mě osobně to byla celkově osmá čtyřiadvacetihodinovka a stejně jako každý rok říkám: Nikdy více! :-)